Pokerový styl Slowplay vám zaručí výhru

Styl pokerové hry slowplay se používá ve chvíli, kdy chcete soupeře u stolu přesvědčit svoji pasivní hrou o tom, že vaše karty nestojí za nic a že by tak měli proti vám sázet. V ruce přitom držíte velmi dobrou karetní kombinaci.

Typickými projevy této pokerové taktiky jsou časté check (pauzírování, nevsazení), pokud samozřejmě ještě před vámi nebylo vsazeno, a call (dorovnání).
 

Jinými slovy při tomto stylu pokeru se snažíte předvádět co nejméně akce a vaše kroky jsou v pokerovém kontextu minimalizovány tak, abyste zůstali ve hře o pot. Váš soupeř nesmí tušit, že držíte dobrou kartu.

Když předvádíte styl slowplay, je vaším úkolem udržet ve hře co nejvíce lidí. Pokud se taktika vydaří, měli byste od nich získat všechno, co do takto hrané pokerové partie vložili. Základem tohoto stylu je samozřejmě vaše velmi silná kombinace.

Například v pokerové variaci Texas hold'em byste tento pokerový styl měli začít hrát ve chvíli, kdy máte po floppu nejvyšší trojici bez možnosti vytvořit u vašich spoluhráčů straight (postupku) nebo flush (barvu).

Aby strategie slowplay slavie úspěch, musí být splněny následující podmínky:

1. Musíte mít velmi dobrou karetní kombinaci
2. Free card (karta, kterou je možné vidět ‚zadarmo‘. To znamená, že žádný z oponentů před vámi nevsadil a vy jsme poslední na řadě, kdy se checkem, bez sázení, podíváte na kartu, která přijde na turn nebo river.) - musí někomu z protivníku dát šanci na druhé nejlepší karty v partii hned po vás.
3. Tato free card musí dát někomu ze soupeřů malou šanci mít v následujícím kole dokonce lepší kombinaci, než máte vy.
4. Musíte si být jisti, že ve chvíli, kdy ukážete pokerovou agresivitu, tak zbývající hráči karty položí, zároveň musíte mít stále velkou šanci vyhrát pot, i když agresivní styl neukážete.
5. Pot nesmí být velký.

Bod číslo jedna tak logicky musí souviset s body dva a tři. Ukažme si to na příkladu pokerové variace seven-card stud. Představte si, že vám přišel full house už při páté kartě a zároveň to vypadá, že někdo z vašich soupeřů může mít šanci na postupku nebo na flush.

Když budete hrát pokerovým stylem slowplay, tak jim umožníte se podívat bez sazení na další kartu (free card). V tomto momentu by bylo pro vás nejlepší, aby zbylým protivníkům v této pokerové partii přišly jejich možné kombinace. S velkou pravděpodobností by se dala čekat velká ‚akce‘, kdybyste v tento okamžik vsadili.

Vaše šance na výhru jsou velké, máte totiž jistotu, že váš full house postupku a flush poráží, tedy se nemusíte strachovat, že by free card dala soupeři možnost vyhrát.

Pokud byste však full house neměli a dostali třeba trojici, tak je lepší slowplay opustit, nepovolit protihráčům free card a hned vsadit, kdyby jim totiž free card pomohla k barvě nebo postupce, tak byste prohráli.

Body čtyři a pět rovněž souvisí. Když je pot malý, tak vaši soupeři nebudou chtít dorovnávat sázky. Když se pot zvětšuje, tak v této chvíli je od vás chybou trvat na pokerovém stylu slowplay, je třeba předvést pokerovou agresivitu. S větším bankem totiž rostou také šance pot odds vašich soupeřů a ti je budou chtít využít, slowplay tak ztrácí smysl.

Jak jsme si řekli, taktiku slowplay začněte hrát, když máte velmi dobré karty. Jestliže však držíte čisté nuts (nejlepší možná kombinace v daný moment), tak byste na slowplay měli zapomenout a okamžitě sázet.

Na závěr jeden případ chybně zvoleného stylu slowplay. Jeden z mých přátel dostal nedávno po floppu straight flush (postupka v barvě).

V ten moment chybně rozhodl pro slowplay, místo toho, aby předvedl značnou pokerovou agresivitu, a nakonec se s jedním ze svých soupeřů procheckoval až k závěru partie. Nakonec se ukázalo, že tento protivník měl ace-high flush (barvu s esem). Asi si umíte představit, jak by hra vypadala, kdy se jeden z nich rozhodl sázet.